Protože rád, i když blbě lítám RCEN, rozhodl jsem se jí zde věnovat trochu více prostoru. Pro zvědavce, nebo případné zájemce o vyzkoušení téhle opravdu pohodové kategorie jsou v podsekci kompletní pravidla.
RCEN Suché
V sobotu 24. srpna se na letišti Modelparku Suché uskutečnila druhá letošní soutěž „padacích“ elektrovětroňů, to jest kategorie RCEN. Hlavním pořadatelem tohoto klání byl opět Jarda Imiolek, který určitě spřádal plány jak „pomstít“ své třetí místo ze Studence, kde nás krutě pobili káčkaři (rozuměj piloti prapodivné to kategorie RCEK).
Příležitost k odvetě byla jistá, jelikož hojná soupiska předem přihlášených obsahovala, krom mnoha dalších borců, i Standu Perkoviče a Honzu Micku. Tedy vítěze a druhého od „bitvy u Studence“.
Moje osobní ambice byly podstatně skromnější, pokud by se mi podařilo lítat a hlavně přistávat bez vážnějších propadáků doufal jsem v umístění v druhé pětce konečného pořadí.
Počasí nám přálo od samého rána, bylo polojasno až jasno a teplota kolem 17oC, která postupem času stoupala až nad dvacítku. Jen ten vítr nás z počátku trochu zlobil, ne svojí silou ale směrem. Během zahajovacích kol ho totiž několikrát změnil a to i v průběhu jednotlivých letů. Byly tak k vidění situace, kdy několik modelů přistávalo současně z obou stran vymezeného prostoru. Asi zavedeme přilby jako u Combatu, takové pošimrání křídlem za uši by určitě nebylo nic příjemného.
Počet soutěžících nakonec dosáhl 13 a tak se každé kolo létalo systémem 4 – 4 – 5. Jarda byl v prvním letu a já ve třetím, takže jsme si dělali pomocníky jako ve Studenci. Běhen soutěže se vyskytlo i několik technických problémů, jako například vysypané ložisko motoru, zlobivé táhlo k výškovce a další. Všem pilotům jde ke cti že nikdo nevzdal a všichni dolétali. Kluci od Káček a samozřejmě taky Honza Kubica to pojímali jako trénink na lovení termiky a motor vypínali děsně nízko, což se ale projevilo na nezvykle častém přimotorovávání.
Já jako „správný ENkař“ motoruji podstatně déle, obvykle dokonce celou minutu a zbytek „letu“ pojímám jako víceméně řízený pád zakončený pokusem o bodované přistání. Tohle jsem takticky praktikoval po celou soutěž až do osudného pátého kola, které nakonec výrazně zamíchalo celkovým pořadím. Začátek letu byl přesně podle plánu: start – minuta motoru – vypnutí v bezpečné výšce. Celkem pohoda až do zhruba mojí třetí minuty kluzu, kdy jsme všichni najednou začali rychle ztrácet výšku. Během následující minuty jsem byl ve výšce ze které jinak nasazuji na přistání! Nejdřív jsem dost panikařil co s tím ale nakonec se smířil že tohle bude škrtací let a začal přiblížení na čáru. Jenomže proti byl můj pomocník a mentor Jarda, který na mě téměř křičel abych to nevzdával, že horší už to nebude a abych zkusil ještě něco naletět. Celý rozčílený jsem tedy obrátil éro nad posečenou louku podél letiště a vytáčel každý náznak termického závanu. Sice jsem nestoupal ale kupodivu ani neklesal. Takhle uběhlo několik nekonečných desítek vteřin a potom znovu, teď už z malé výšky na přistání. Výsledek? Čas 5:59 a 30 bodů za přistání, můj nejlepší let dne.
Celkově se odlétalo 5 kol s nejhorším výsledkem škrtacím. Jak je na ENkách už dobrým zvykem panovala během celé soutěže pohoda a dobrá nálada.
Fotogalerie : http://kovyr.rajce.idnes.cz/RCEN_Suche/
http://nikon2013.rajce.idnes.cz/Suche_24.8.2013/
Další článek : http://www.mkchlumec.cz/RCEN/UL_elektra_2-2013.htm
Výsledky : http://stoupak.cz/vysledky-upload/%C3%9Asteck%C3%A9%20letn%C3%AD%20RCEN%20%C4%8D.643%20%20%20%2024.srpna%202013%20%2824.8.2013%29.html
Druhá úpická ENka.
Je sice neděle 11. srpna ale budík řve už ve 4:50. V Chabařovicích nakládám Jardu Imiolka, jeho uhlíkovýho krasavce, hromadu potřebných zbytečností a společně vyrážíme na 190 Km cestu převážně v mlze. Míříme do Studence u Trutnova na letošní Druhá Úpická ENka, která pořádá Petr Lokvec. Tenhle nápad jsme naštěstí neměli sami, takže celkový počet startujících pilotů dosahuje parádního čísla 16!
Počasí nám opravdu přeje, je polojasno, lehce větrno a příjemně teplo kolem 20o C. Při prvních letech jenom zazlobí zbytky nízké oblačnosti a několik modelů zmizí svým pilotům na okamžik z očí, včetně mého nového Ampéra. Fuj, nic příjemnýho. Naštěstí ho Jarda včas objeví při sestupu a já můžu znovu motorovat a úspěšně dokončit let.
Všechny zbývající lety v celkem pěti soutěžních kolech se podařilo bez dalších problémů a ve velmi přátelské atmosféře dolétat a přišlo na řadu vyhlášení celkového pořadí.
Mě se podařilo vylétat 10. místo což považuju za úspěch a Jarda vybojoval výborné bronzové pódium. Druhý byl Honza Micka a zvítězil Standa Perkovič z Chomutova.
Fotogalerie : http://kovyr.rajce.idnes.cz/RCEN_Studenec/
Soutěž RCEN
V pořadí druhá letošní soutěž elektrovětroňů v kategorii RCEN, kterou tentokrát pořádal Jarda Imiolek, se v areálu Modelparku Suché konala v sobotu 23. července za opravdu hojné účasti 13 pilotů 
.
Já sem samozřejmě nemohl chybět, protože mě "ENKA" baví a Fénix je na ně vcelku použitelnej. Bohužel nedošlo na plánované vybavení křídla brzdícími klapkami ani namixování křidélek jako spoileronů, takže rozpočet na přistání byl opět sázka do loterie. V jednom případě to došlo tak daleko že jsem celej sektor přeletěl a trefil sám sebe, pěkně zpříma a pod koleno - jau! Já i model jsme přežili, jen směrovka zůstala viset na táhlu - nic co by nezvládla lepící páska 
.
Létalo se ve 3 skupinách 5 - 4 - 4 a celkem 6 soutěžních letů, rozdělených přestávkou na nabíjení (akumulátorů i našich žaludků). Počasí nám celkem přálo a tak to pěkně odsejpalo, na pilotech bylo vidět že to mají prostě v rukách a rozdíly v konečných součtech byli opravdu hodně malé.
Reportáž, foto a výsledky: www.mkchlumec.cz
